Na světě není smutnější příběh než příběh opuštěné chaty plukovníka Kvitka. Zveme vás na vzrušující fotografickou procházku po zámku! Poznejte úžasnou historii tohoto trpělivého místa, zarostlého mystickými legendami.
Historie a legendy o Kvitko dacha
Andrei Kvitko pocházel z rodiny charkovských kozáků a byl všestrannou osobností: byl povýšen na vojenskou službu, věděl, jak kreslit, psal knihy, hodně cestoval, zabýval se vinařstvím a zajímal se o automobily. Byl jedním z prvních motoristů v Rusku!
Historie Soči dacha začala v roce 1916, kdy Kvitko na žádost své manželky postavil mini-hrad v italském stylu. Hrad vycházel nádherně - úhledně, elegantně, obklopen krásnou zahradou a nádherným výhledem na moře. Říká se, že majitelé uspořádali na zámku brilantní recepce, kam přišli i takové celebrity jako Fyodor Chaliapin.
Pak chci napsat, že žili šťastně až do smrti, ale vypukla revoluce a všechno přeškrtla. Manželé Kvitkové museli spěšně emigrovat do Itálie.
Po revoluci byla dača znárodněna a trpělivý hrad procházel z ruky do ruky. Staly se v něm podivné příběhy a dača postupně obrostla legendami a získala status strašidelného domu.
První legenda o Kvitko dacha přitahoval nájezdníky a hledače pokladů. Věřilo se, že po útěku do zahraničí plukovník pohřbil všechny své cennosti v parku v naději, že se vrátí později a vyzvedne si je. Kvitko se samozřejmě nevrátil a černí bagři byli při hledání tak horliví, že postupně přešli z parku na daču - hledali poklady i ve zdech.
Říká se také, že během občanské války se čtyři bílí důstojníci uchýlili do opuštěné chaty. Byli obklopeni Rudou armádou, zabiti jimi a pohřbeni v parku. Tak dostal dačo své jméno. „Červený útok“.
Poté se z dači stala dětská pracovní kolonie, ale ve 30. letech byla přeměněna na sanatorium pro chekisty. Právě se zaměstnanci NKVD je to nejvíce strašná legenda o Kvitkově dači... Podle ní kdysi Čekisté týrali dospívající dívku a zabili ji. Matka dívky zase jednoho z nich zabila a ona se oběsila. Od té doby se hovoří o duchu matky nebo dokonce o třech duchech zabitých najednou.
Od 60. do 90. let byla Kvitkova dača dětským sanatoriem. Po jejím uzavření stála budova v dezolátním stavu, nábytek byl rozebrán, stěny znetvořeny graffiti.
Teprve v posledních letech se dacha začala obnovovat, odpadky byly odstraněny, osvětlení bylo provedeno, byly instalovány rekvizity pro focení: zrcadla, klavír, židle, kostýmy, obrazy. Existuje dokonce i kočka! Jak nám řekla ochranka, plánují otevřít muzeum na Kvitkově dači.
